Láskyplný šepot zrazených duší

15. července 2009 v 13:06 | Fallen |  Z krvavého brku Kayel


Do krku jí ztékalo už asi páté pivo a pořád cítila to bodání na srdci...tu zradu. Pořád to tak bolelo...tak proč...proč jsi to udělal?...stále znovu si to opakovala. Z jejích šedých očí se jí zkutálela první slza a pak už to nešlo zastavit. Snažila se setřít slzy, ale jenom si tím rozmazávala líčidla. Už to bylo tak dlouho, co se naposledy usmála. Už si to ani nepamatovala. Všichni okolo na ni lhostejně hleděli, ale to ona neviděla. V tu chvíli nevnímala svět okolo, jenom tu bolest...tu, která se jí odrážela v tváři. Rudé vlasy měla rozcuchané a divoce jí vlály kolem tváře, jež se čím díl více otřásala vzlyky. Objednala si dalšího panáka ansinthu. Potřebovala to všechno ze sebe setřást. Vypila ještě pár doušků piva a pomalu se vypotácela z toho pajzlu, ve kterém poslední dobou trávila všechen svůj čas. Nikdy nepoznala takovou lásku až teď...a tolik bolesti. Nevěděla, že to tak bolí. Tak moc milovala, ale on jí jenom lhal. Možná ano...možná ne. Jednu chvíli byl s ní a pak zmizel...přestal se ozývat...přestal psát. Myslela si, že už nežije, a tak den co den procházela hřbitov. Tam se vždy tak neskutečně uklidnila a mohla zase žít dál. Ale teď, když ho jednou z dálky zahlédla a on siji ani nevšiml, tak už věděla, že je pozdě. Kráčela odhodlaně ke hřbitovu. Došla ke hrobu jeho otce a naposledy s ním v duchu rozmlouvala. V ruce se jí objevil otvírák na víno...ještě pořád nasáklý tou známou vůní. Pomalu, ale silně si s ním přejela po vnitřní straně ruky. Objevila se první kapka krve...pak druhá a najednou bolest začínala ustupovat. Usmála se a totéž udělala s druhou rukou. Naposledy si vzpomněla na to, jak ji líbal...na jeho doteky...na vše krásné. Začala na ni padat únava. Z posledních sil si na mobilu našla svou oblíbenou metalovou písničku a stiskla přehrát. Pak si spokojeně lehla blíže ke hrobu a zavřela oči.



...u hrobu ležela rudovlasá dívka v gothických šatech...byla jako padlý anděl, který spokojeně usnul...hřbitovem se nesl šepot...


...to zrazené duše ji přijali láskyplně mezi sebe...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fallen Fallen | Web | 15. července 2009 v 14:27 | Reagovat

z původní morbidní básně vzniklo tohle...morbidní povídka...

2 Lintu Lintu | Web | 15. července 2009 v 15:34 | Reagovat

Je jedno jestli je to báseň nebo povídka. Každopádně je to nádherně napsané. Jistě to vystihuje tvůj smutek, a já bohužel můžu jen doufat aby se ten kdo tahá za nitky konečně umoudřil a dal nám pokoj. Ámen za nás všechny....

3 Fallen Fallen | Web | 15. července 2009 v 16:22 | Reagovat

Lintu: jo vystihuje to mý pocity...ostatně jako vždy...tentokráte sem to nedokázala napsat do básničky ale do povídky...přesně tohle jsem chtěla udělat a asi bych to aj udělala kdyby nebylo pár mých přátel, kteří mi pomáhají a vrací mi radost do života...ale tenhle příběh je smyšlený...nic víc

4 enzi enzi | 15. července 2009 v 17:29 | Reagovat

no tak tohle mi moc ublizilo:(......to si mi nemela davat cist :(.......je to priserny a mela by si toho premysleni nad smrti nechat.....trapis tim lidi ktery te  maj radi.....:(

5 Fallen Fallen | Web | 15. července 2009 v 18:35 | Reagovat

enzi: já se nehodlám zabít zlatí! já sem jenom napsala příběh...morbidní jako vždy...je vidět že neznáš moji tvorbu...neboj...mtmr =*

6 Keff Keff | Web | 15. července 2009 v 19:30 | Reagovat

Ach, co říct.. Jako vždy prostě krásné.. Jde vidět, že jsi zamilovaná, a ne šťastně... Mám to tak taky, že se moje situace odráží na tom, co píšu.
Ale krásnej příběh, jen na mě.. Možná až moc rychlej.. Nebo mě jen mrzí, že tak rychle skončil. Každopádně ten konec.. Je dokonalej

7 Fallen Fallen | Web | 15. července 2009 v 22:59 | Reagovat

byl to jenom její poslední večer nic víc...náhodou až do dneška sem byla šťastně zamilovaná..napsala sem tohle...mno a pak po prá hodinách mi byl oznámen rozchod mno...škoda...=(

8 Markéta Markéta | Web | 19. července 2009 v 21:36 | Reagovat

Krásnej příběh

9 Lúmenn Lúmenn | Web | 20. července 2009 v 18:09 | Reagovat

Žádná láska nestojí za to zabít se vlastní rukou...tedy skoro žádná:,-)

10 Kayel Kayel | Web | 21. července 2009 v 0:17 | Reagovat

Lúmenn-verya: ano přesně tak...ale ta láska co přebývá v mém srdci je jako drát co prořezává vnitřnosti a nezastaví se žádnou rukou...jen tou jeho..a to se nestane...=(

11 Wolf Wolf | Web | 21. července 2009 v 13:02 | Reagovat

Tak tohle je skvělý

12 Kayel Kayel | Web | 30. července 2009 v 9:20 | Reagovat

wolf: myslíš? xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama